| |  | |
Frýdlant nad Ostravicí je podhorské město, které leží v údolí řeky Ostravice pod Lysou horou a svou geografickou polohou tvoří jakousi vstupní bránu do Moravskoslezských Beskyd. Ve starých latinských textech najdeme název Vriedelanth; v německých Friedland. Vznik jména má svůj původ v němčině, pravděpodobně ze dvou slov - Land znamená země a vrieden chrániti (území, které je nutno střežit).
Status: město
Výměra správního území města: 2188 ha
Osídlení: 9926 obyvatel (k 1.1.2021)
Správní části: Frýdlant, Nová Ves, Lubno
Okres : Frýdek-Místek
Střední nadmořská výška: 360 m n. m.
Nejníže položený bod: 340 m n. m., řeka Ostravice
Nejvýše položený bod: 730 m n. m. Šmiřanka na úbočí Ondřejníku
Sousedí: Pstruží, Metylovice, Pržno, Janovice, Krásná, Malenovice, Ostravice.
Město je členem: Zájmového sdružení Frýdlantsko - Beskydy. Město spolupracuje s dalšími sedmi evropskými Frýdlanty (1 český, 2 polské, 1 ruský a 3 německé) - jejichž setkání se uskutečnilo v roce 1997 a v roce 2005 právě ve Frýdlantě n. O.
HISTORIE MĚSTA
Příkaz k osídlení území v okolí řeky Ostravice pochází z roku 1256, kdy na sněmu v Opoli rozhodl král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a biskupem olomouckým, že hranici zemskou zde bude tvořit řeka Ostravice. V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské.
Roku 1300 se setkáváme se jménem Jindřich z Frýdlantu. Dlouho byla domněnka, že Jindřich pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Jiný názor však tvrdí, že tento Jindřich pocházel z rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách. Přinesli tedy jméno Frýdlant z Čech na Moravu.
Frýdlant byl založen později, někdy ve 14. století. Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacko z Kravař léno držiteli frýdeckého panství. Jeho součástí bylo až do r. 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno Místecko-Frýdlantské k hukvaldskému panství. V té době již stojí ve Frýdlantu dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji (na kamenný byl přestavěn v letech 1672-1690).
Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a dřevorubectvím. Styl života se mění až železárnami v 17. století (1618 – 1620 vznik železáren na jejich nynějším katastru) a založením hamrů v posledních letech třicetileté války. Sedmého května 1625 jsou obyvatelé Frýdlantu osvobozeni od robotní povinnosti ke dvoru místeckému. V roce 1675 byly zmodernizovány frýdlantské hamry a Frýdlant se stává jedním z nejvýznamnějších center hutní výroby na Moravě. Vedle hamerní produkce prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i papírenská výroba (papír byl vyráběn ručně a byl určen hlavně pro zdejší železárny, majitelem byl František Hoffmann).
Sedmého září 1848 byla zrušena robota i dědičné právo fojtů a rychtářů obcí. K prvním volbám do obecního zastupitelstva mohli přistoupit voliči trojího volebního práva podle výše placené daně. Frýdlant měl tehdy 2 802 obyvatel, zvoleno bylo 18 zástupců do obecního zastupitelstva a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín.
19. století přineslo městečku pod Beskydami zřízení c. k. poštovního úřadu, ustanovení četnické stanice (1870) zřízení výchovného ústavu (klášter se školou - 1870) pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. V r. 1887 v něm byla zavedena soukromá německá škola a po uzákonění povinné školní docházky dostala škola právo veřejnosti a převzala vyučování všech dívek z Frýdlantu - vyučovací jazyk byl český.
3. ledna 1871 přijíždí do Frýdlantu první vlak na dokončené trati Frýdlant – Ostrava, stavba trvala 2 roky.
Hutnictví se transformovalo ve slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí, kovových kuchyňských linek a některých strojírenských výrobků. Na nejstarší výrobu smaltovaného zboží F. Leese navazuje smaltovna R. Postellberga, arcibiskupské železárny jsou od r. 1913 pronajaty nově vzniklé akciové společnosti Ferrum. Po válce r. 1920 se začíná s elektrifikací městečka.
Dekretem z 12. října 1948 je Frýdlant nad Ostravicí povýšen na město, od 1.2.1949 až do 30.6.1960 byl začleněn do okresu Frenštát, od r. 1960 opět náleží okresu Frýdek- Místek.
PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI
Nejvýznamnějšími historickými památkami jsou kostel sv. Bartoloměje, barokní sochy Panny Marie Karmelské a sv. Jana Nepomuckého a Kaple Blahoslavení Panny Marie v bývalém klášteře (dnes Středisko sociálních služeb), který založil arcibiskup kníže Fürstenberg jako dívčí klášterní školu pro dcery svých zaměstnanců. Klášter vznikal v letech 1871-1875. Zajímavostí je i několik původních dřevěných domků, které ve Frýdlantě zůstaly ze staré zástavby.
KULTURA
Město poskytuje návštěvníkům různorodé kulturní vyžití. Své sídlo zde má pěvecký sbor, dechová hudba i folklorní sdružení. Památník Ferdiše Duši v prostorách Kulturního domu, kde je také Galerie - Umělecký smalt a litina. V knihovně je přístup na Internet.
SPORT, TURISTIKA
Pro volný čas se nabízí sportovní letiště pro motorové i bezmotorové létání, které umožňuje nejen aktivní účast, ale také nerušené sledování leteckého provozu. Odvážnější se nechají zlákat nabídkou vyhlídkového letu nad překrásnou beskydskou krajinou. Nejvyšší vrchol Ondřejníku Skalka umožňuje provozování řady paradisciplín. Pro vyznavače letních sportů je ve městě koupaliště s tobogánem, Sportovní relaxační centrum Kotelna s bazénem, squash, beach volejbal, volejbalové a tenisové kurty, dále krytá tenisová hala, tělocvičny a fotbalové hřiště včetně travnaté plochy, pinpongová hala, fittnescentra a také bowling v Imrvére a Harcovně. K plavání je možnost využít i splavů na řece Ostravici, v zimním období jsou v okolí města vhodné terény pro turistiku na lyžích. Sjezdové lyžování nabízí v okolí několk areálů. Z nejbližších Malenovice, Pstruží, Bílá, Ostravice.
Frýdlant je východiskem pro cykloturistiku, procházky i náročnou turistiku. Nabízejí se výšlapy na nedaleký Ondřejník, Smrk a Lysou Horu. Podél toku řeky Ostravice je vyznačena Naučná Stezka Kamenec s nástupem u fotbalového hřiště.
OSOBNOSTI- Ferdiš Duša – malíř, grafik, návrhář smaltů
- Trčka Dominik Metoděj - kněz - redemptorista
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: 10 km jižně od města Frýdek-Místek
- Silniční spojení: Územím města procházejí silnice I/56, I/E462 a II/477
- Autobusová doprava: autobusové nádraží, zajišťuje ČSAD Frýdek-Místek a.s.
- Železniční doprava: trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí (a zpět), trať č. 324 Frýdlant nad Ostravicí - Ostravice (a zpět).
- Pro turisty: modrá TZ na Ondřejník a na Lysou horu, cyklotrasy 6004, 6007, 6008
- Na kole: cyklotrasa č. 6004, 6007, 6008
ZDROJ INFORMACÍ: www.frydlantno.cz
|
|