Před 172 lety uvařili v Plzni první zlatý ležák svého druhu na světě. K letošním oslavám této významné události pivovarnické historie je připraveno unikátní putování nefiltrovaného piva Pilsner Urquell po českých městech.
Oslavy narozenin piva Pilsner Urquell začaly v sobotu 4. října na PilsnerFestu, a to hromadným slavnostním přípitkem z plechovek se zcela novým designem. Tímto však neskončily, do českých a moravských měst v následujících dnech dorazí historický formanský vůz s nefiltrovaným pivem v dubových sudech.
V sobotu 18. října dorazí formanský povoz do Ostravy. Obdobně jej čekají zastávky v Praze, Brně, Olomouci, Pardubicích, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Karlových Varech a Liberci. Putování skončí 15. listopadu v Brně.
Historický vůz a narážení dubových sudů v ostravskýchhospodách
Oslavy se v Ostravě uskuteční v sobotu 18. října v PilsnerUrquellOriginal Restaurant (PUOR) Slezská od 18:30, v 19:30 U Kocoura a ve 20:30 U Rady. Atmosféru roku 1842 navodí plzeňští sládkové, skupina herců v dobových kostýmech a formanský koňský povoz. Slavit se bude nefiltrovaným plzeňským ležákem z dubového sudu.
Vztah plzeňských pivovarníků k Ostravě připomněl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Vyhlášený plzeňský ležák se na severu Moravy výrazně rozšířil již v šedesátých letech 19. století. Ve Vítkovicích byla v té době dokonce pivnice výhradně s tímto plzeňským pivem, její název se bohužel v archivu nedochoval. Jedněmi z prvních odběratelů plzeňského ležáku byli A. G. Huber, Marcus Frankl a M. Florinek.“
První zastávkou formanské družiny s nefiltrovaným pivem bude v sobotu 18. října od 18:30 restaurace PUOR Slezská. Restaurace se nachází přímo v bývalém tramvajovém depu, kdysi zde bývala točna tramvají. Díky svému původnímu účelu se budova pyšní vysokými stropy, které prostoru restaurace dodávají jedinečnou atmosféru. Dominantou je měděný bar s výčepem, z kterého návštěvníkům načepuje skvěle ošetřený Pilsner Urquell některý z finalistů soutěže o nejlepšího výčepního Master Bartender. PUOR, neboli PilsnerUrquellOriginal Restaurant, je koncept výjimečných podniků s plzeňským pivem na čepu.V 19:30 se začne slavit také U Kocoura. V prostorách bývalého Studentského klubu nabízí restaurace svým hostům jedinečné špízy, žebírka a samozřejmě výborné plzeňské pivo. Kromě gastronomického zážitku hosty jistě potěší i posezení ve stylovém prostoru, kterému dominují dřevěné trámy a velká půlkruhová okna. Poslední ostravskou zastávkou budou oslavy v restauraci U Rady od 20:30. Hospoda, jejíž existence sahá do prvorepublikových dob, se právem honosí neoficiálním titulem nejstarší hospoda v Ostravě. Mnozí také tvrdí, že právě zde se v Ostravě čepuje to nejlepší plzeňské pivo. Restauraci navštěvovaly v dřívějších dobách slavné osobnosti, jako Igor Stravinský, Leoš Janáček nebo Sergej Prokofjev.
Zrod legendy 5. října 1842
Pivo, které se zrodilo v Plzni 5. října 1842, znamenalo pro pivní svět revoluci. Po celá staletí až do tohoto významného data se vařilo pivo svrchně kvašené, ještě na počátku 19. století však šlo o kalnou žlutohnědou tekutinu hustší konzistence. Nespokojenostkonzumentů s kvalitou tehdejšího piva přimělaplzeňské právovárečníky najít nový způsob vaření. Měšťané spojili síly a vybudovali v té době jeden z nejmodernějších pivovarů v Evropě.
Stavitel pivovaru Martin Stelzer se seznámil na svých cestách po Evropě zamoderním pivovarstvím se sládkem Josefem Grollem. Ten v Plzni brzy ráno 5. října 1842uvařil zcela nové pivo ze tří základních surovin – plzeňského sladu z českého ječmene a žateckého chmele, který je i dnes považován za nejlepší na světě. V novém, technologicky vyspělém pivovaru je doplnil místní měkkou vodou a výsledkem byl průzračný, zlatý nápoj s unikátní chutí, jaký předtím svět nespatřil. Proto den první várky, která nastavila standardy pro všechny pozdější ležáky, oslavujeme jako významný mezník světových pivovarských dějin.
Zprávy o výjimečném plzeňském pivu brzo zvýraznily město jeho původu na mapě. První vývoz za hranice Čech směřoval v roce 1856 do Vídně a v roce 1862 bylo plzeňské pivo poprvé exportovánoza hranice rakouského císařství. V roce 1873 putovalo přes oceán do USA.
„Díky své kvalitě a výrazné odlišnosti od tehdejších piv se plzeňský ležák brzy rozšířil a konkurence se ho pokoušela napodobit. Konkurenční značky prohlašovaly, že jsou plzeňským pivem, bez ohledu na to, zda z Plzně skutečně pocházely, nebo ne. Pilsner Urquell tak založil celou pivní kategorii ‚pils‘, která dnes tvoří 70 procent všech světových piv,“ připomíná historii Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.Pilsner Urquell je dodnes zcela výjimečné pivo. Vaří se jedinečným postupem s trojím rmutováním a přímým ohřevem. Detailní receptura zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka.
Bednářství – tradiční pivovarské řemeslo
V rámci regionálních oslav piva Pilsner Urquell budou hrát významnou roli originální dubové sudy, které byly speciálně pro oslavy vyrobeny v bednářské dílně Plzeňského Prazdroje stejnou technikou jako v době, kdy byla uvařena první várka piva Pilsner Urquell. V Plzeňském Prazdroji se bednářské řemeslo udržuje stále živé nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Aby si sládkové v Plzni mohli být jisti, že plzeňský ležák chutná opravdu pořád stejně, potřebují mít k dispozici dubové kádě a sudy, jaké se používaly při uvaření první várky. Pivo kvasící a zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s pomocí současných technologických zařízení. „Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. Bednáři stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci,“říkáJindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a péče o historické dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj. Důkazem unikátnosti a věhlasu bednářského řemesla v Plzeňském Prazdroji jsou i zahraniční stáže učedníků bednářství z Francie a dalších zemí.
Formanský úkol: pivo na voze z pivovaru do hospody
Velmi významným řemeslem důležitým pro rozvoj pivovarství byli v minulosti také formani. Ručili za bezpečnou dopravu sudů s uvařeným pivem do jednotlivých hospod. Kdo chtěl provozovat formanskou činnost, musel mít spolehlivý povoz s plachtou a koně dobré v tahu. Před každou jízdou formani obvykle udělali tenkým koncem bičové násady před koňským spřežením křížek a jelo se. Protože se museli formani na svých dlouhých cestách stravovat a ubytovávat, vznikaly podél cest formanské hospody s dvory, stájemi i kůlnami. Do nich se při bouřkách vešly i jejich plně naložené vozy. Hostinští bývali k formanům vždy velmi úslužní a vážili si jich, protože patřili k nejdůležitějším i nejlepším hostům. V současné době je formanské řemeslo již udržováno pouze pro výjimečné příležitosti, například pro každoroční oslavy uvaření první várky piva Pilsner Urquell.