Beskydy - Valašsko Beskydy.cz Podrobné hledávání v kategoriích
Hledání přes GPS mapu
www.beskydy.cz - Beskydy - Beskydy - vodstvo


Tisknout

Beskydy - vodstvo

Fotografie (5)[Zobrazit náhledy]
previous
VODNÍ NÁDRŽ MAXŮV KLAUS 
(klikni pro zvětšení)
BYSTŘIČKA 
(klikni pro zvětšení)
Přehrada Horní Bečva 
(klikni pro zvětšení)
Přehradní nádrž Morávka 
(klikni pro zvětšení)
VODNÍ NÁDRŽ KAROLINKA - STANOVNICE 
(klikni pro zvětšení)
next

Evropské rozvodí

Region leží na hlavním evropském rozvodí. Rozvodnice jde od západu po hřebeni Veřovických vrchů, sedlem Pindula přechází na hřeben Radhoště, po němž přes Pustevny jde na Čertův mlýn. Zde se stáčí směrem k jihu a přes Martiňák, Kladnatou a Třeštík směřuje na Bumbálku. Odtud pokračuje východním směrem po hraničním hřebenu přes Bobek, Bílý Kříž, Malý a Velký Polom na Jablunkovský průsmyk a po hřbetu Slovenských Beskyd přechází na území Slovenska.

Zajímavostí je, že tato linie neprochází největšími beskydskými vrcholy. Území severně od ní náleží do úmoří Baltského moře, jižně od ní do úmoří moře Černého. Řeky oblasti patří středoevropskému ( oderskému ) typu řek.

Pravidelné povodně se dostavují na jaře a jejich zdrojem je hlavně tání. Podporujícími faktory jsou dále jarní srážky, rychlý povrchový odtok po zmrzlém terénu a též malý výpar a spotřeba vody rostlinami. Poslední dva jsou naopak významné v létě, neboť eliminují letní srážkové maximum, i když na některých tocích, například obou zdrojnicích Bečvy a na Olši se objevují i velké letní vody. Jejich příčinou jsou hlavně vydatné srážky v horních částech povodí.

Využití vody

Jedním z nejstarších způsobů využití toků oblasti bylo plavení dřeva. Tuto dobu připomínají tzv. klauzy, malé nádržky, při jejichž vypouštění se splavovala po horských tocích polena. Dodnes se nacházejí v Zadních horách, příkladem jsou nádržky Maxova, Lučovecká či Panská.

Další skupinou jsou menší vodní nádrže, vybudované hlavně pro zadržování velkých vod, v současnosti sloužící jako rekreační vodní plochy. Na Valašsku jsou to nevelké přehradní nádrže s kamennými hrázemi, a to Horní Bečva ( z r. 1944, 15ha) nad stejnojmennou obcí a Bystřička na říčce Bystřici. Tato je jednou z nejstarších přehradních nádrží v republice, neboť byla vybudována v letech 1907-1912 ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj.

Rekreačním zázemím Frýdku-Místku jsou blízké nádrže Olešná( z r.1964 má plochu 87 ha ) a Baška. Výhradně rekreační funkci mají malé nádržky v Hodslavicích a Kunčicích.

Rybníky a jezera nemají v popisované oblasti praktický význam, jedinou výjimkou je menší soustava rybníků u Stříteže n. B.

Nejvýznamnější skupinou umělých vodních děl jsou dnes vodárenské nádrže. Vzhledem k poměrně velké čistotě toků i množství vody v nich představují významný zdroj pitné i užitkové vody pro průmyslové aglomerace Severomoravského kraje. Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy a Valašsko byly vyhláškou určeny za chráněnou oblast akumulace vod.
Nad obcí Morávka byla na řece téhož jména vybudována sypaná hráz. Voda z nádrže je upravována níže po toku ve Vyšních Lhotách. Největší přehradní nádrží jsou Šance ( 1970 ) na řece Ostravici. Nádrž má plochu 336 ha, jezero je dlouhé 6,5 km. Úpravna vody pro nádrž je ve Frýdlantu-Nové Vsi. Na obou nádržích je zákaz koupání i jakékoliv jiné sportovní či rekreační činnosti, celá povodí nad profilem hrází jsou ochranná hygienická pásma. Romantika tichých, lesnatých údolí, doplněná vodní hladinou, láká nyní k turistickým toulkám ty, kteří dávají přednost klidu. Tutéž funkci plní už i nádrž na potoku Stanovnici, levém přítoku Vsetínské Bečvy u obce Karolinka, která změnila tvářnost tohoto údolí.

Podzemní vody

Oblast flyšových Karpat, a tedy i celá oblast, je vzhledem ke geologické stavbě na podzemní vody poměrně chudá. Propustné pískovce se totiž mnohonásobně střídají s nepropustnými vrstvami jílovitých břidlic, a proto je jejich vodní jímavost malá. Kromě toho intenzívní zvrásnění znemožňuje hromadění většího množství podzemní vody. Prameny jsou sice velmi četné, ale drobné a rozptýlené.
Drobné prameny mineralizovaných vod jsou využívány pouze lokálně. Z významnějších jsou to: železnatosíranový pramen v Krhové na Jehličné, sirovodíkový vývěr v údolí Smradlavy na Bílé, železnatý pramen v blízkosti nádraží Hodslavice - Hostašovice a sirné a železnatovápenaté vody v Libotíně a Rybí.

Úmoří Baltského moře

Severní část hlavního evropského rozvodí je přes přítoky Odry odvodňována do moře Baltského.

Severní svahy Veřovických vrchů a přilehlá část Štramberské vrchoviny jsou odvodňovány Jičínkou a jejím přítokem Zrzávkou. Masív Radhošťské hornatiny, pnoucí se nad Frenštátem, vytváří pramenný amfiteátr Lubiny a jejich přítoků. Ta pak protéká Štramberskou vrchovinou i Příborskou pahorkatinou, přibírajíc zprava větší Tichávku. Západní svahy Ondřejníka odvodňuje Ondřejnice, která svým průlomovým údolím pod hradem Hukvaldy rozčlenila skupinu Palkovických hůrek.

Nejvýznamnějším pravostranným přítokem Odry na našem území je Ostravice. Její tok má celkovou délku 64 km a plochu povodí 827 km čtvereční, do Odry vtéká v Ostravě. Teče převážně severním směrem a její hluboké údolí tvoří důležitou dopravní trasu přes Moravskoslezské Beskydy i horopisnou hranici, neboť rozčleňuje pohoří na Lysohorskou a Radhošťskou hornatinu. V lokalitě Šance bylo údolí Ostravice přehrazeno sypanou hrází.

Ostravice vzniká v Zadních horách soutokem Bílé a Černé Ostravice. Její přítoky až po Frýdlant n. O. jsou krátké prudké potoky, protékající většinou zalesněnými údolími. Z větších jsou to zleva Červík a Velký potok, zprava Jamník a Řečice, jejíž údolí je frekventovanou turistickou spojnicí mezi údolím Ostravice a oblastí Visalaje-Bílý Kříž. Ze západního svahu masivu Lysé hory stékají Mazák, Šepetný a Satina, překonávající velký spád kaskádami i menšími vodopády, např. vodopád Satiny v Malenovicích.

U Frýdlantu přibírá Ostravice zleva Čeladenku - délka toku 16 km, plocha povodí 43 km čtvereční, která hlubokým průlomovým údolím izolovala spolu s Ostravicí rozložitý masív Smrku. Údolím jejího peřejnatého toku je možné přejít přes sedlo Martiňák do údolí Rožnovské Bečvy.

Ve Frýdku-Místku Ostravici posiluje její největší přítok - pravostranná Morávka, dlouhá 29 km, o ploše povodí 149 km čtvereční. Ta spolu se svými pobočkami odvodňuje oblast mezi hraničním hřebenem, masívem Lysé hory a hřebenem Ropice. Jejím významným levým přítokem je Mohelnice (délka 13 km, plocha povodí 41 km čtvereční). Obě se řadí k tokům pramenícím v Zadních horách, které průlomovými údolími prorazily přední pásmo hornatiny a rozčlenily je na samostatné masívy, v našem případě Lysé hory a Travného. Jejich toky jsou posety peřejemi a kaskádami. Z dalších větších přítoků Morávky možno uvést Skalku s Nytrovou a Slavíč.

Rovněž Morávka byla přehrazena přehradní zdí a její čisté vody je využíváno jako cenného zdroje. Peřejnatý tok pod přehradou bývá využíván pro pořádání vodáckých závodů.

Východní část oblasti je odvodňována dalším významným pravostranným přítokem Odry Olší. Vlévá se do ní v Bohumíně - Kopytově, územím Beskyd protéká zhruba polovinou svého 83 km dlouhého toku a má zde zhruba polovinu svého 1 115 km čtvereční měřícího povodí. Pramení v Polsku, teče západním směrem k Jablunkovu, kde se stáčí k severu a tvoří osu Jablunkovské brázdy až k Českému Těšínu, kde opouští oblast.

Z pravých přítoků ze západních svahů Slezských Beskyd je významnější pouze Hluchová. Severovýchodní a východní svahy Moravskoslezských Beskyd odvodňuje několik větších levostranných přítoků, jejichž údolí rozčlenila svah na jednotlivé rozsochy. Směrem po toku je to nejdříve Lomná - délka toku 17 km, plocha povodí 71 km čtvereční, tekoucí zhruba rovnoběžně s hraničním hřebenem. Území mezi rozsochami Kozubové a Ostrého je odvodňováno Kopytnou, oblast mezi Ostrým a Javorovým pak Tyrkou a mezi Javorovým a Godulou Ropičankou, v horním toku zvanou též Řeka. Tyto toky mají protáhlá povodí a nepřibírají větší pobočky. Územím mezi Prašivou a Godulou protéká Stonávka, která se však vlévá do Olše až v Karviné.

Úmoří Černého moře

Jižní svahy Radhošťské hornatiny a jižněji položené hřbety Vsetínských vrchů a Javorníků patří do úmoří moře Černého.

Jsou odvodňována Bečvou, která vzniká na okraji oblasti u Valašského Meziříčí soutokem svých dvou zdrojnic, Bečvy Vsetínské, též někdy zvané Horní a Bečvy Rožnovské, zvané Dolní.

Údolí větší Vsetínské Bečvy - délka toku 59 km a plocha povodí 734 km čtvereční tvoří v celé délce významnou horopisnou hranici. Komunikačně dobře průchodné údolí horního toku sleduje flyšová souvrství a tvoří rozhraní mezi Vsetínskými vrchy a Javorníky. Nad Vsetínem se tok ze západního směru stáčí prudce k severu, proráží napříč flyšová souvrství a odděluje tak Vsetínské vrchy od navazujících vrchů Hostýnských.

Od pramene ke Vsetínu přijímá zprava kolmé pobočky, členící jižní svah Vsetínských vrchů. Z větších jsou to: Miloňov, Jezerný, Bzový, Raťkov, Kobylská, Brodská, Lušová a Dinotice.

Levé přítoky z Javorníků jsou díky vzdálenějšímu hřebeni delší a nesledují již přísně kolmý směr. Z významnějších je třeba uvést Tísňavy, Pluskovec, Stanovnici, Vranču, Kychovou a Zděchovku. Pro zásobování širšího vsetínského okolí pitnou vodou byla při vyústění údolí Hrubá Stanovnice vybudována přehrada.

Největším levým přítokem Vsetínské Bečvy je Senice. Průlomovým údolím dolního toku odděluje Javorníky od Vizovických vrchů a spolu s údolím Vsetínské Bečvy tvoří jeden z hlavních komunikačních tahů přes Vnější Karpaty. Má délku 30 km a plochu povodí 135 km čtvereční. Z pravých přítoků Bečvy mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím je významnější Bystřice.

Druhá zdrojnice - Bečva Rožnovská - je dlouhá 36 km, s plochou povodí 254 km čtvereční. Její široké údolí, nazývané Rožnovská brázda, odděluje Vsetínské vrchy od severněji položené Radhošťské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Rovněž toto údolí je důležitou dopravní tepnou, spojující přes sedlo Bumbálka ČR se SR. Povodí Rožnovské Bečvy je poměrně protáhlé, takže její pobočky, ať zprava z jižních svahů hřebene Radhoště, či zleva ze severních svahů Vsetínských vrchů, jsou prudké, ale poměrně krátké. Z pravých jsou to : Mečůvka, Kobylská, Kněhyně, Rozpitý, Kaní potok, Vermířovský, Zuberský a Zašovský potok, z levých pak Soláňka, Hážovický potok a Maretka. Údolími přítoků obou zdrojnic Bečvy i po hřbetech mezi nimi vede řada turistických spojek z údolí na hřebeny.


Datum poslední aktualizace článku: 16.12.2014






InfoČesko


Přihlášení
Login
Heslo


O projektu | Kontakty | Ceník reklamy | Zákaznická zona | Doporučujeme | Partneři

Průvodce Českem - InfoČesko.cz | InfoJeseníky.cz | inPhoto počasí

Copyright (C) 1998-2017 its Beskydy, s.r.o., Všechna práva vyhrazena. Používá Gate.NET v3.16b
Doporučujeme: Lyžování Beskydy, Javorníky, Hostýnské vrchy | Ubytování Frenštátsko | Ubytování Valašsko - Javorníky - Vsetínské vrchy | Ubytování Slezské Beskydy | Ubytování Frýdecko-Místecko | Ubytování Hostýnské vrchy | Last Minute Beskydy | Chalupy Beskydy | Beskydy bez bariér | Koupání v Beskydech | Horská služba Beskydy